Deutsch
Das Projekt wird im Rahmen des Programms BEETHOVEN?2 realisiert, das gemeinsam von der Deutschen Forschungsgemeinschaft (DFG) und dem polnischen Nationalen Wissenschaftszentrum (NCN) gef?rdert wird. Das Forschungsprojekt ist als ein deutsch-polnisch-tschechisches Kooperationsprojekt konzipiert, das vom Regensburger Institut für Slavistik und der Polnischen Akademie der Wissenschaften initiiert wurde.
Das Ziel des Projekts ist ein integrativer Ansatz zum deutsch-polnischen Bilingualismus in Polen und Deutschland, bei dem sowohl linguistische als auch soziolinguistische Aspekte einbezogen werden. Das Hauptziel besteht in der Beantwortung der Frage, ob morphosyntaktischer Wandel, der vom deutsch-polnischen Sprachkontakt verursacht wird, eine Auswirkung auf die Sprache der Bilingualen auch über Generationen hinweg hat. Die Untersuchung beleuchtet die Wechselwirkung zwischen Sprachbiographien und dem Sprachgebrauch zweier Generationen bilingualer Gemeinschaften, die zentrale soziale Umbrüche erfahren haben.
Wir nehmen an, dass die Arten von morphosyntaktischen Musterreplikationen von den Unterschieden in den Sprachsystemen abh?ngen. Nicht-systemische Faktoren k?nnen jedoch die Frequenz und die Variabilit?t der Musterreplikationen mit beeinflussen. Der Sprachgebrauch wird anhand authentischen Materials untersucht, das durch Feldforschung gewonnen werden soll.
Die Untersuchung fokussiert sich auf bilinguale Personen zweier Generationen, deren Biographien von unterschiedlichen historischen Bedingungen gepr?gt wurden: 1. die ?ltere Generation, die in Polen in den ehemals deutschen Ostgebieten lebt; 2. die mittlere Generation, die in diesem inzwischen polnischen Gebiet geboren wurde, jetzt aber in Deutschland lebt. Die Studie wird deshalb Personen einschlie?en, die zwei Generationen angeh?ren, aus denselben Familien und/oder lokalen Gemeinschaften stammen, aber in unterschiedlichen Sprachumgebungen leben.
Im Rahmen des Projektes sind auch Erhebung und Auswertung von Interviews mit Tschechischsprechern in Deutschland vorgesehen, die in das Gesamtprojekt einflie?en.
Das im Rahmen des Projekts erhobene empirische Material wird auch anderen Forschern in Form einer linguistischen Datenkorpus zug?nglich gemacht. Die Sprachbiographien werden in Hinblick auf die Reihenfolge und die Bedingungen des Spracherwerbs, deren funktionale Verteilung und die emotionale Bindung der Sprecher in Bezug auf die Sprachen analysiert.
In der abschlie?enden Phase der Untersuchung erfolgen eine Korrelation zwischen der Analyse des Gebrauchs der morphosyntaktischen Replikationen und der Sprachbiographien sowie eine Interpretation des Zusammenhangs zwischen beiden.
Die Ergebnisse der Untersuchung werden einen signifikanten Beitrag leisten zum Verst?ndnis des Sprachkontakts und – vor allem in Bezug auf die Sprachbiographien – zur Kulturanthropologie, Ethnologie und zum Verst?ndnis nationaler Minderheiten.
English
The aim of the project is an integrative account of the Polish-German bilingualism in Poland and Germany including linguistic as well as sociolinguistic aspects. The main objective is answering the question, if morphosyntactic changes induced by German-Polish language contact in bilingual speech differ across generations. The research will focus on the interplay between language biographies and speech of two generations of bilingual communities having experienced important historical events. We hypothesize that the types of replication of the morphosyntactic patterns depend on differences between the language systems of Polish and German. However, the non-systemic factors may also influence their frequency and variability. Language use will be analysed on authentic material gained during field research.
The research will focus on bilingual persons of two generations whose biographies has been influenced by different historical conditions: 1) the oldest generation, living in Poland on the territories belonging to Germany before 1945; 2) the middle generation, born in Poland on the same territories, living contemporary in Germany. The study will therefore include persons belonging to two generations, derived from the same families and/or local communities but living in a different language environment. In order to provide empirical material to other researchers, we will create a linguistic data corpus. The language biographies will be analysed in terms of the order and conditions of the language acquisition, their functional distribution, as well as the emotional bonds of the speakers towards the languages.
The final stage of the research will be the correlation between the analyses of use of the morphosyntactic replication and language biographies as well as an explanation of the relationship between them. The results of the project will have a significant impact on our understanding of language contact and - especially with regard to the language biographies - on cultural anthropology, ethnology, and the studies on identities of national minorities. The implementation of the project is only possible in cooperation of Slavonic and German philologists from both countries. The researchers involved in the project have a unique and profiled knowledge.
Polski
?Pokoleniowe zró?nicowanie j?zyka: zmiany morfosyntaktyczne wywo?ane przez polsko-niemiecki kontakt j?zykowy w mowie osób dwuj?zycznych (LANGGENER)” – grant finansowany przez Narodowe Centrum Nauki oraz Niemieck? Wspólnot? Badawcz? (Deutsche Forschungsgemeinschaft).
Celem projektu jest zintegrowany opis niemiecko-polskiego bilingwizmu w Polsce i w Niemczech, uwzgl?dniaj?cy aspekty lingwistyczne, jak i socjolingwistyczne. G?ównym zadaniem jest zbadanie, czy zmiany morfosyntaktyczne wywo?ane przez kontakt j?zykowy w mowie osób dwuj?zycznych s? zró?nicowane pokoleniowo. Badane b?d? zale?no?ci mi?dzy biografiami j?zykowymi a mow? przedstawicieli dwóch generacji dwuj?zycznej wspólnoty j?zykowej. Z jednej strony przedmiotem zainteresowań jest dwuj?zyczny mówca, a z drugiej procesy replikacji wzorów morfosyntaktycznych w obu j?zykach: w polskim i niemieckim. Efektem b?dzie korpus j?zykowy niemiecko-polskiego bilingwizmu dost?pny on-line, publikacje i dwie prace doktorskie przygotowywane na Uniwersytecie w Ratyzbonie.
Badania obejmuj? osoby bilingwalne nale??ce do dwóch generacji, których losy zosta?y ukszta?towane w ró?nych warunkach historycznych: 1) najstarszej generacji mieszkaj?cej w Polsce na terenach nale??cych do Niemiec do 1945 roku; 2) ?redniej generacji urodzonej w Polsce, na tych?e terenach, mieszkaj?cej obecnie w Niemczech. Stosowane s? metoda ugruntowana (dane empiryczne s?u?? do postawienia kolejnych hipotez i wniosków) oraz metoda biografii j?zykowej, oparta na swobodnym wywiadzie autobiograficznym, którego celem jest pozyskanie danych o nabywaniu i u?ywaniu j?zyków z perspektywy rozmówców. Wywiady s? prowadzone w dwóch j?zykach przez polsko-niemieckie pary badaczy.
Wywiady s? transkrybowane, a replikacje morfosyntaktyczne anotowane, co u?atwi u?ytkownikowi korpusu jego przeszukiwanie. Biografie j?zykowe s? analizowane pod k?tem kolejno?ci i warunków nabywania j?zyków, ich dystrybucji funkcjonalnej, a tak?e nastawienia do j?zyka. Ostatnim etapem prac nad projektem b?dzie zestawienie wyników analiz u?ycia replikacji morfosyntaktycznych z biografiami j?zykowymi mówców nale??cych do dwóch generacji i obja?nienie zale?no?ci mi?dzy nimi.
Poniewa? osoby mówi?ce niemieckimi dialektami na obszarach pogranicznych w Polsce s? w podesz?ym wieku, projekt b?dzie odgrywa? wa?n? rol? dla dokumentacji zagro?onych odmian j?zykowych. Wyniki badań b?d? mia?y znaczenie dla kszta?towania polityki j?zykowej wobec mniejszo?ci narodowych w obu krajach.
Porównawczo zostan? zbadane w mniejszym zakresie wybrane aspekty bilingwizmu niemiecko-czeskiego.
Przy realizacji projektu wspó?pracuj? slawi?ci i germani?ci z obu krajów. Dotychczasowe badania nad dwuj?zyczno?ci? by?y prowadzone z pozycji narodowych i z perspektywy tylko germanistycznej lub tylko slawistycznej. Du?? warto?ci? dodan? jest kszta?cenie w ramach projektu m?odych naukowców z Polski i z Niemiec.
?esky
Projekt je realizován v?rámci programu BEETHOVEN 2, podporovaného Německou spole?ností pro v?zkum (Deutsche Forschungsgemeinschaft, DFG) a?polsk?m Národním centrem vědy (Narodowe Centrum Nauki, NCN). Je koncipován jako německo-polsko-?esk? koopera?ní projekt, kter? byl iniciován ?ezensk?m Institutem slavistiky a?Polskou akademií věd.
Cílem projektu je integrativní p?ístup k?německo-polské dvojjazy?nosti v?Polsku a?v?Německu, kter? zahrnuje jednak lingvistické, jednak sociolingvistické aspekty. Hlavním cílem je odpovědět na otázku, zda mají mofrosyntaktické jazykové změny zp?sobené jazykov?m kontaktem vliv na jazyk dvojjazy?n?ch osob nap?í? generacemi. V?zkum osvětluje vzájemné p?sobení jazykov?ch biografií a?u?ívání jazyka dvou generací bilingvních komunit, které za?ily zásadní sociální p?elomy.
P?edpokládáme, ?e druhy p?ejíman?ch morfosyntaktick?ch vzorc? závisí na rozdílech mezi jazykov?mi systémy. P?esto mohou frekvenci a?variabilitu replikací vzor? ovlivnit také nesystémové faktory. U?ívání jazyka zkoumáme na základě autentického jazykového materiálu, kter? bude získán p?i terénním v?zkumu.
V?zkum se soust?edí na dvojjazy?né osoby dvou generací, jejich? biografie formovaly rozli?né historické podmínky: 1.?star?í generace, která ?ije v?Polsku na d?íve německém území; 2.?prost?ední generace, která se narodila na tomto nyní ji? polském území, ale nyní ?ije v?Německu. Studie proto bude zahrnovat osoby, které pat?í do dvou generací, pocházejí ze stejn?ch rodin nebo ze stejn?ch lokálních komunit, ale ?ijí v?rozdíln?ch jazykov?ch prost?edích.
V?rámci projektu je plánováno také uskute?nění a?vyhodnocení interview s??esk?mi mluv?ími v?Německu, které se stanou sou?ástí celkového projektu.
Empirick? materiál získan? v?rámci projektu bude ve formě lingvistického korpusu zp?ístupněn také dal?ím vědc?m. Jazykové biografie budou analyzovány se z?etelem na po?adí a?podmínky osvojování jazyk?, jejich funk?ní rozlo?ení a?emo?ní vazby mluv?ích k?jednotliv?m jazyk?m.
V?závěre?né fázi v?zkumu proběhne korelace anal?zy u?ívání morfosyntaktick?ch replikací a?jazykov?ch biografií a?interpretace souvislostí mezi nimi.
V?sledky v?zkumu budou signifikantním p?ínosem pro porozumění jazykovému kontaktu a?– p?edev?ím ve vztahu k?jazykov?m biografiím – pro kulturní antropologii, etnologii a?porozumění národním men?inám.
?
